Klíčové slovo Otázka Odpověď
Zdroje informací Kde naleznu informace o zadávání veřejných zakázek k projektům hrazených z OP 1.4 OP VK? Informace naleznete v Příručce pro žadatele a příjemce 1.4 na straně 14 – 22. Ustanovení pro zadávání veřejných zakázek jsou v této příručce pro příjemce závazná. Příručka je dostupná na: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/prirucka-pro-zadatele-a-prijemce-1-4, další informace můžete nalézt v Newsletteru OP VK pro IPo – Zadávání veřejných zakázek 1.4, dostupný na: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/newsletter, dále v dokumentu Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Files/3e/3e47bf64-8d54-425f-9353-f625c3f17239.pdf
Vzory dokumentů Jsou někde zveřejněny vzory dokumentů pro zadávání veřejných zakázek v oblasti podpory 1.4? Ano, naleznete je na webu MŠMT na odkazu: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/newsletter-pro-ipo-zadavani-verejnych-zakazek-1-4
DPH Při zadávání zakázek výběrového řízení je počítáno s předpokládanou hodnotou plnění s DPH, nebo bez DPH? U zakázek, kde předpokládaná hodnota plnění bez DPH nepřesáhne 200.000 CZK, nemusí být prováděno výběrové řízení, nejsou-li vnitřní směrnice organizace v tomto směru přísnější. V ostatních případech je nezbytné dodržovat platnou legislativu, pravidla stanovená v Příručce pro žadatele a příjemce oblasti podpory 1.4 a vnitřní směrnice organizace.
Režimy veřejných zakázek Jaké jsou režimy pro zadávání veřejných zakázek? Postup pro zadávání zakázek malého rozsahu 1 – 199.999 CZK
– přímý nákup (v tomto případě je zadavatel povinen předložit dodavatelem vystavený účetní doklad),
– zadavatel může (ale není povinen) dokladovat realizaci přímého nákupu kromě účetního dokladu také písemnou objednávkou plnění (možno emailovou formou).
Postup pro zadávání zakázek malého rozsahu 200.000 – 799.999 CZK
– výzva minimálně 3 zájemcům k předložení nabídky,
– lhůta pro podání nabídek minimálně 7 dní ode dne odeslání výzvy,
– rozhodnutí pověřené osoby zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky na základě stanovených kritérií uvedených ve výzvě (nemusí být ustanovena hodnotící komise),
– informování uchazečů o výsledku výběrového řízení,
– uzavření smlouvy s dodavatelem,
– případně rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení.
Postup pro zadávání zakázek malého rozsahu 800.000 – 1.999.999 CZK
– výzva minimálně 5 zájemcům k předložení nabídky,
– lhůta pro podání nabídek minimálně 10 dní ode dne odeslání výzvy,
– ustanovení alespoň 3 členné komise pro posouzení a hodnocení nabídek,
– zápis (protokol) z jednání hodnotící komise s doporučením nejvhodnější nabídky,
– rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky,
– informování uchazečů o výsledku výběrového řízení,
– uzavření smlouvy s dodavatelem,
– případně rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení.
Obecné Jaká jsou pravidla pro případné výběrové řízení nad 2.000.000 CZK? Pravidla pro výběrová řízení nad 2.000.000 CZK jsou upravena zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.
VZ do 799.999 CZK Dotazy k výběrovému řízení pro zakázku do 799.999 CZK:
1. Musí být hodnotící komise ustanovena?
2. Musí být zpracována Zpráva o hodnocení nabídek?
3. Musí být Oznámení o vyloučení nabídky a z jakého důvodu jsme nabídku vyloučili?
4. Musí být Protokol, proč jsme se rozhodli pro tu či onu firmu?
5. Musí být Prohlášení o nepodjatosti?
Add 1. nemusí být ustanovena hodnotící komise. Hodnotící komise/komise pro otevírání obálek může být nahrazena pověřenou osobou zadavatele. Pokud si stanovíte HK – může mít i jednoho člena, vždy zároveň zadavatel musí určit minimálně jednoho náhradníka, pro případ nepřítomnosti některého člena komise.
Add 2 a 4. O jednání komise se pořizuje vždy protokol/zápis obsahující minimálně:
– seznam posouzených a vyřazených nabídek,
– zdůvodnění vyřazení předložené nabídky,
– popis způsobu hodnocení nabídek,
– výsledek hodnocení,
– údaj o složení hodnotící komise.
Protokol/zápis vždy podepisují všichni přítomní členové komise.
Add 3. Oznámení o výsledku výběrového řízení musejí být informováni všichni uchazeči, kteří podali nabídky v řádném termínu. Musí min. obsahovat: identifikační údaje uchazeče, výsledek hodnocení nabídek (pořadí), tato informace musí být zaslána písemně dopisem nebo elektronicky.
Add 5. Každý člen před zahájením výběru nabídek musí potvrdit svoji nepodjatost a mlčenlivost formou čestného prohlášení, toto prohlášení je přílohou zápisu/protokolu. Upozornění:
Pokud váš zřizovatel určuje přísnější podmínky pro zakázky malého rozsahu do 799.999 CZK, musíte se řídit přísnějšími pravidly výběru.
Termín výběrového řízení Je možné provést výběrové řízení před začátkem realizace projektu? Ano, je to možné.
Věcná souvislost Je nutné nakupovat v rámci jednoho výběrového řízení vše, co souvisí s projektem? Nikoliv, v rámci jednoho výběrového řízení je zakázáno dělení věcné, místní, časové, z čehož vyplývá, že pokud logicky spolu věcně nesouvisí např. klávesy do hudební výchovy a učebnice, není povinností tyto předměty pořizovat v rámci jednoho výběrového řízení.
Věcná souvislost Musím do výběrového řízení zahrnout i věci, které plánuji koupit, ale nejsou hrazeny z dotace projektu? Ano, v rámci jednoho výběrového řízení je zakázáno dělení věcné, místní, časové, z čehož vyplývá, že pokud logicky spolu např. věcně souvisí předměty, které budou částečně hrazeny z dotace projektu a částečně z vlastních zdrojů školy, je nezbytné všechny předměty sečíst bez ohledu na zdroje jejich hrazení a postupovat v příslušném režimu.
Oslovení uchazeče Jestliže uchazeč nabízí standardně nejvyšší kvalitu a nejnižší cenu, znamená to, že ho můžeme oslovit jenom jednou? V případě, že jste dlouhodobě spokojení s nabídkami od určitého subjektu, doporučujeme vyhlásit výběrové řízení na uzavření rámcové smlouvy, kdy se vyhnete opakovanému vyhlašování výběrového řízení na tentýž předmět zakázky. Zmíněná formulace „nesmíme oslovovat stale stejný okruh uchazečů“ nevyvrací možnost oslovit stejnou firmu více jak jednou, vyjadřuje zákaz diskriminace ostatních uchazečů v přístupu do výběrového řízení v delším časovém horizontu.
Pověřená osoba Je potřeba písemně ustanovovat k hodnocení nabídek pověřenou osobu (hodnocení není prováděno hodnotící komisí)? Může být pověřenou osobou ředitel školy (může ustanovit sám sebe)? Určení pověřené osoby musí být v zájmu řádné dokumentace výběrového řízení písemné. Metodika počítá s tím, že pověřená osoba je osobou odlišnou od osoby jednající za zadavatele (tj. v tomto případě ředitele školy). Z tohoto podhledu nedoporučujeme, aby byl ředitel pověřenou osobou, jelikož by hodnotil a schvaloval to, co sám zadal. Pověřená osoba musí vyplňovat čestné prohlášení o nepodjatosti a skutečnost, že by to byl ředitel školy, zvyšuje riziko případného odvolání neúspěšných uchazečů výběrového řízení. V hodnotící komisi ředitel může být bez problému.
Prohlášení o nestrannosti Je potřeba v případě pověřené osoby vyplňovat prohlášení o nestrannosti a nepodjatosti? Ano, je to povinné.
Protokol Je třeba v případě pověřené osoby vyplňovat protokol o posouzení a hodnocení nabídek (nebo se vyplňuje jen, když hodnotí komise)? Ano, pověřená osoba musí vyplňovat protokol o posouzení a hodnocení nabídek.
Podání nabídky Může nabídky do výběrového řízení podávat firma/osoba, která se podílí na zpracovávání administrativy projektu (projektová žádost, monitorovací zprávy), když nepřipravovala výběrové řízení? Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s uchazečem, pokud se na zpracování uchazečovy nabídky podílel zaměstnanec zadavatele či člen realizačního týmu projektu či osoba, která se na základě smluvního vztahu podílela na přípravě nebo zadání předmětného výběrového řízení.
Odvolání Je nutné po skončení výběrového řízení (tedy po vyhlášení výsledku výběrového řízení) počkat nějaký čas (např. 14 dní), než uzavřeme s vybraným dodavatelem výběrového řízení smlouvu? Musíme čekat, jestli se některý z neúspěšných kandidátů neodvolá? Obecně není nutné čekat, je možné po vyhlášení výsledku uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu. Doporučujeme však počkat 3 – 5 dnů.
Lhůty V příručce je uvedeno, že lhůta pro podání nabídek musí trvat min. 7 dní od odeslaný Výzvy. Jedná o kalendářní nebo pracovní dny? Počítá se i den odeslaní Výzvy? Počítají se kalendářní dny, přičemž platí, že prvním dnem lhůty je den následující po dni, ve kterém se stala skutečnost zakládající běh lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu (So, Ne, Sv.), pak je posledním dnem lhůty první následující pracovní den. Má-li být vše právně v pořádku, měl by být poslední den lhůty vyčerpán zcela (uchazeč dle občanského zákoníku může uplatnit právo do posledního okamžiku posledního dne lhůty). Připadne-li první den lhůty na den pracovního klidu (So, Ne, Sv.) nic se neděje.
Předmět VZ Je možné změnit zadávací dokumentaci (přidat/vyloučit/změnit jednu položku; např. přidat do předmětu zakázky např. přidat do zadávací dokumentace software MS Office). Oslovili jsme 7 dodavatelů a dnes začíná běžet lhůta? V případě, že ještě nedošlo k výběru vítěze výběrového řízení a podepsání smlouvy, je možné změnit zadávací dokumentaci, informovat o tom všechny uchazeče (musíte být schopni doložit, že jste je informovali) a prodloužit lhůtu resp. tato skutečnost bude mít za následek nový běh lhůty.
Modelový případ č. 1 Letos jsme z jiných zdrojů pořídili PC v hodnotě 100.000 CZK a máme v plánu pořídit z peněz projektu „EU peníze školám“ v témže roce ještě další počítače za 120.000 CZK. Musíme těchto 100.000,- zahrnout do limitu pro zadání VZ, když budeme nakupovat v jednom kalendářním roce, tj. v jednom účetním období? V případě, že již jeden nákup proběhl a s nynějším nákupem se nepočítalo, jedná se tedy o neplánovanou novou potřebu, resp. nákup, poté není nutné jednotlivé hodnoty nákupů sčítat. Příjemce musí být schopen objektivně prokázat, že potřeba druhého nákupu vznikla až po prvním nákupu (měl-li příjemce hodnotu veřejné zakázky sečíst, měl tak učinit před prvním nákupem, je třeba doložit, že v době prvního nákupu o budoucí zakázce nevěděl). Pokud jste již věděli, že dojde k nákupu, potom je nutné tyto zakázky sečíst a zadávat veřejnou zakázku v příslušném (přísnějším) režimu.
Modelový případ č. 2 Na počátku projektu dostaneme 60% dotace (1. záloha) a za 14 měsíců 40% dotace (2. záloha). Chceme pořídit PC za 180 000,- a interaktivní tabule za 100 000,-. Výše první zálohy nám vystačí pouze na pořízení PC. Musíme zadat jednu veřejnou zakázku a upravit v ní termíny dodávky a placení? Nebo můžeme zadat dvě veřejné zakázky? (Pro školu není výhodné poptávat a soutěžit také interaktivní tabule, jelikož jejich pořizovací cena se může za oněch 14 měsíců snížit. Je tedy výhodné soutěžit pouze PC). V tomto případě je možné vyhlásit dvě veřejné zakázky na 2 dodavatele (1. dodavatel – PC, 2. dodavatel – interaktivní tabule). Každá veřejná zakázka bude zadána v režimu, který odpovídá součtu hodnoty první a druhé veřejné zakázky (postupovat u obou dle Postupu pro zadávání zakázek malého rozsahu 200.000 – 799.999 CZK). Není možné dělit zakázky, tak aby došlo k obcházení limitů pro zakázky malého rozsahu. Doporučujeme se podívat do Newsletteru OP VK pro IPo – Zadávání veřejných zakázek 1.4, dostupný na: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/newsletter , kde je tomuto tématu věnován také příklad (viz str. 2).
Pozn. Je důležité stanovit předmět VZ zcela přesně, není možné mimo výběrové řízení nad rámec VZ nakupovat něco, co zadavatel opomenul zahrnout do předmětu VZ. (např. když bude předmětem VZ interaktivní tabule a zadavatel zapomene do předmětu VZ zahrnout také její instalaci a software pro její fungování, není možné ho dokoupit od vítězného dodavatele mimo VZ. Musela by být vyhlášena nová VZ).
Modelový případ č. 3 – Hodnotící kritéria Vybral jsem si tři hodnotící kritéria (Nabídková cena 60%, Servisní podmínky 20%, Bonusy 20%). Každé nabídce bude v každém kritériu přidělen počet bodů od 1 do 5 s tím, že 1 je nejhorší výsledek a 5 nejlepší výsledek. Následně bude počet bodů každého kritéria každé nabídky vynásoben váhou kritéria (např. 4 body x 0,6 v případě, že nabídka obdržela v kritériu ceny 4 body a cena má váhu 60%) a bude proveden celkový součet bodů vynásobených váhou kritéria u každé z nabídek.
Jako nejvýhodnější bude vybrána nabídka, která obdrží nejvyšší součet bodů vynásobených váhou. Je tento postup v pořádku?
Ano je v pořádku.
Modelový případ č. 4 – Předmět VZ Veřejnou zakázku na techniku vyhrála jistá firma, dodala PC a další technické vybavení. Je možné firmu dodatečně požádat o dodání software (MS Office) do dodaných PC nad rámec položek uvedených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky? (Bez organizace další veřejné zakázky jen na software MS Office.) Není možné, dodávka musí obsahovat pouze to, co bylo předmětem výběrového řízení. Změna v parametrech plnění či ceny nad rámec veřejné zakázky je porušením pravidel OP VK. Dokoupení další techniky je nutné provést opět výběrovým řízením v tom režimu, který odpovídá součtu předchozí veřejné zakázky (PC) a té nové (MS Office). Postup zadavatele by byl v pořádku pouze, pokud by celková hodnota dodávek nepřesáhla limit pro přímý nákup (do 199.999 CZK).
Modelový případ č. 5 – Věcná souvislost Na počátku projektu (2010) chceme zakoupit ICT techniku. Celkové náklady (hardware + software) přesahují 150.000,- Kč. V roce 2011 chceme pořídit další ICT techniku. Celkové náklady činí cca 100.000,- Kč. Je nutné nakupovat celou techniku koupenou do projektu najednou, nebo je možné nákup rozdělit na jednotlivá účetní období? Je možný přímý nákup? Není nutné nakupovat techniku do projektu najednou, zákaz dělení zakázky platí v případě, že by tím došlo k obcházení limitů pro určité režimy řízení. Příjemce může zakázku rozdělit a každé VZ provádět v režimu, který odpovídá režimu dle celkové hodnoty obou VZ. (V tomto případě postupovat u obou VZ dle Postupu pro zadávání zakázek malého rozsahu 200.000 – 799.999 CZK).
Pozn. V případě přímého nákupu je nutné posoudit věcnou a časovou souvislost těchto dvou dodávek a dále jednoznačně prokázat, že nedošlo k účelovému dělení veřejné zakázky (obcházení limitů), proto i zde je nejlepší řešení zadávat veřejné zakázky v přísnějším režimu.
Modelový případ č. 6 – Dlouhodobě nasmlouvané služby V příručce na str. 20 je uvedeno: Výjimky v postupech při výběru dodavatele „V případech, kdy zadavatel nakupuje služby, které usmlouval jakožto dlouhodobé, a to nikoli pro jednotlivý projekt ale pro činnosti zadavatele, není nutné výběrové řízení realizovat. Musí ovšem platit, že cena služeb odpovídá cenám v místě obvyklým a že smluvní podmínky se kvůli realizaci projektu nemění. Dlouhodobostí se rozumí opakované využívání služeb dodavatele na základě písemné smlouvy po dobu alespoň 6 měsíců před zahájením realizace projektu, nebo podáním žádosti o podporu, a to podle toho, který z úkonů zadavatel učinil dříve.“ Pokud máme již několik let smlouvu s určitou společností na dodávku ICT a servis, správce sítě atd. je tedy nutné dělat výběrová řízení? V případě, že je rámcová smlouva resp. dlouhodobě nasmlouvané služby zcela odpovídají předmětu zakázky, tak není nutné zadávat veřejnou zakázku. Příjemce by měl být schopen prokázat, že tato rámcová smlouva byla původně řádně vysoutěžena.
Modelový případ č. 7 – Hodnotící kritéria Budeme vypisovat výběrové řízení na dodávku výpočetní techniky. Na základě průzkumu trhu víme, že cena počítačové sestavy pro naše potřeby se pohybuje v rozmezí 14-17 tisíc Kč. Můžeme výběrové řízení formulovat tak, že stanovíme finanční limit na zakázku např. 300.000,- Kč za 20 počítačů a hodnocení nabídek realizovat podle parametrů počítačů (rychlost procesu, velikost harddisku, operační paměti apod.)? Požadavek zadavatele na splnění finančního limitu je možný, nabídka, který tento požadavek nesplní, bude vyloučena. Přesto doporučujeme, aby cena byla zahrnuta do hodnotících kritérií tak, aby uchazeč nebyl fakticky nucen nabízenou cenu stanovit fixně na 300 tis. Kč.
Modelový případ č. 8 1) za školu podáváme výběrové řízení na dodávku výpočetní techniky za 350.000,- Kč
2) poté potřebuji nakoupit služby na zasíťování nových prostor a nainstalování SW a uvedení do provozu nově nakoupené techniky (viz bod1) v předpokládané částce 50.000,- Kč. Chci se zeptat, zda se jedná o dvě různá výběrová řízení (tedy nejedná se o související plnění) a částky se nesčítají. Pak oslovím v případě 1) 3 firmy a v případě 2) oslovím pouze jednu firmu. Nebo se jedná o stejný druh a musím oslovit vždy 3 firmy – částky se sčítají).
Z této interpretace je patrné, že se jedná o věcně související plnění, neboť služby v bodu 2) se vztahují k nakoupené technice z bodu 1). V tomto případě doporučuji vyhlásit jedno výběrové řízení (jak na techniku, tak na služby zároveň) v režimu 200.000 CZK – 799.999 CZK. Další možností je rozdělit zakázky: 1. zakázka na dodávku techniky za 350.000 CZK a 2. Zakázka na služby za 50.000 CZK. Každá veřejná zakázka bude zadána v režimu, který odpovídá součtu hodnoty první a druhé veřejné zakázky (postupovat u obou dle Postupu pro zadávání zakázek malého rozsahu 200.000 – 799.999 CZK). Není možné při rozdělení zakázek u zakázky č. 2) oslovit pouze jednu firmu (neboli provést přímý nákup), jednalo by se o účelové dělení zakázek, což je zakázáno.
Modelový případ č. 9 Do počítačové učebny chci zakoupit nové počítače. Celkové náklady (hardware + software) nedosahují 200.000,- Kč. Udělal jsem si vlastní poptávkové řízení a firmě, která předložila nejlepší nabídku, chci dát přímo objednávku.
Do úplně jiné učebny chci zakoupit interaktivní tabuli (cena do 40.000,- Kč) a přikoupit k tomu servis, výukový software a školení, takže celkové náklady vyšplhají na cca 100.000,- Kč. Počítač k tomu kupovat nebudu. Vzhledem k tomu, že od jedné firmy zde máme již 2 interaktivní tabule, chci tuto tabuli z logických důvodů přímo koupit opět od této firmy (jedná se renomovanou firmu, která se specializuje na interaktivní tabule a částečně na projektory) jak toto řešit?
Je nutné posoudit věcnou a časovou souvislost těchto dvou dodávek, která je v tomto případě pravděpodobně dána (při posuzování věcné souvislosti není rozhodující do které třídy/kanceláře atd. je technika nakupována, rozhodující je samotná povaha ICT techniky. Časová souvislost je také dána, jestliže budete nakupovat v jednom účetním období). V tomto případě doporučuji vyhlásit jedno výběrové řízení (jak na techniku, tak na interaktivní tabuli zároveň) v režimu 200.000 CZK – 799.999 CZK. Další možností je rozdělit zakázky: 1. zakázka na dodávku techniky a 2. zakázka na interaktivní tabuli + servis + školení atd. Každá veřejná zakázka bude zadána v režimu, který odpovídá součtu hodnoty první a druhé veřejné zakázky (postupovat u obou dle Postupu pro zadávání zakázek malého rozsahu 200.000 – 799.999 CZK). Není možné při rozdělení zakázek u zakázky č. 2) oslovit pouze jednu firmu (neboli provést přímý nákup), jednalo by se o účelové dělení zakázek, což je zakázáno.
Pozn. Je důležité stanovit předmět VZ zcela přesně, není možné mimo výběrové řízení nad rámec VZ nakupovat něco, co zadavatel opomenul zahrnout do předmětu VZ.
Např. když bude předmětem VZ interaktivní tabule a zadavatel zapomene do předmětu VZ zahrnout také její instalaci a software pro její fungování, není možné ho dokoupit od vítězného dodavatele mimo VZ. Musela by být vyhlášena nová VZ.
Autorská práva Jak je to s autorskými právy v projektu, když se vytvoří nový materiál, například sady? Práva si ponechává příjemce a poskytovateli dává neomezenou licenci k jejich využití. Poskytovatel nemá autorská práva, nicméně díky licenci může neomezeně využívat produkty projektu.
Autorská práva Je nutné mít písemný souhlas od žáků, pokud budou součástí výstupu jejich výtvarná díla? Ano, souhlas je nutný.
Autorská práva Jak je to s používáním obrázků a textů z internetu, vztahuje se na to autorský zákon? Při vytváření vzdělávacích materiálů je možné využít bezplatně jen volně šiřitelné materiály, ostatní pouze pokud jsou dodrženy podmínky pro bezúplatné zákonné licence dle Oddílu 3 AZ.
Pokud má obrázek známého autora, je třeba vždy uvést jeho jméno. (§31 odst. 1, písm. c). Tyto informace je nejlépe uvést hned u fotografie (například řádek pod obrázkem apod.) Pokud je obrázek pod autorský právem, je vždy nutný souhlas autora. Změny v obrázku musí být provedeny tak, aby nepoškozovaly chráněné zájmy původního autora.
Bezúplatná zákonná licence se vztahuje jen na přímé využití materiálu pro vyučování. Pokud tedy budou např. prezentace dále šířeny mezi žáky, tištěny apod., musí být použitá díla licencována. Odkazy na internetové stránky jsou možné.
Bezúplatné zákonné licence
§ 31
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně